Slovo udržitelnost vnímá pozitivně 55 % Čechů. Ovšem jen v kontextu environmentální udržitelnosti. To ale není jediný druh udržitelnosti, na který bychom měli upínat zrak. Přestože se mnohým z nás vybaví při vyslovení slova udržitelnost jako první třídění odpadů, solární panely anebo velké (např. ropné) environmentální katastrofy, už méně z nás pak napadne, že se jedná i o udržitelnost společenskou či finanční. Ty nemůžeme opomíjet, protože jen s dobrými úmysly si při tvorbě lepšího světa nevystačíme.
„A business that makes nothing but money is a poor business.“ – Henry Ford
Jednotlivé druhy udržitelnosti na cestě za úspěchem či k lepšímu světu od sebe nemůžeme oddělovat. Jsou společně spjaty, jak napovídá například i rozšíření klasického finančního reportingu velkých firem o ten nefinanční, do kterého nyní spadá i oblast sociální či environmentální (ty můžeš znát také pod onou tajemnou zkratkou ESG). Pojďme se teď na jednotlivé druhy udržitelnosti podívat.
Finanční udržitelnost
S myšlenkami, jak zlepšit svět přišla už spousta z nás. Ale většina nápadů skončila v šuplíku, protože… kde na ně seženu peníze? Kdo to zaplatí? Jak mě cesta k naplnění téhle myšlenky uživí? To jsou samozřejmě relevantní otázky. A existuje i způsob, jak si je zkusit zodpovědět. Může jím být například tvorba lean canvasu nebo byznys modelu. Pomocí těchto nástrojů se můžeš snažit najít cestu, jak se se svým nápadem uživit a zároveň neustupovat z podmínky dopadu a tvorby lepšího světa.
Své o tom ví účastníci našich inkubačních či akceleračních programů, jako je například Social Impact Award. Během něj si projdou celou škálou workshopů a přednášek, které jim pomohou zarámovat jejich myšlenky do dobrého finančního základu. Naučí se základy finančního plánování, postaví si vlastní robustní byznys plán a zjistí, jak se připravit na očekávané i nečekané situace v cestě za úspěchem.
Jakmile za sebou totiž budeš mít takový dobrý základ, hned se ti bude na cestě za tvým snem kráčet lépe a budeš vědět, že jsi připravena na překážky, které se ti možná postaví do cesty. Jednou z nich může být například i plán na získání velkého finančního obnosu k tomu, abys svou myšlenku dostala na trh.
Všechny tyto plány, včetně výhledů na růst byznysu, jeho náklady a zdroje zisku můžeš pak využít před investory, kteří ti v začátcích vypomůžou. Pokud teď v takové fázi jsi, obrátit se můžeš i na investory z našeho pre-seed venture kapitálového fondu PurposeTech, kteří investují do dobrých myšlenek se solidním základem hned na jejich začátku.
Sociální udržitelnost
Společnost dnes prochází celou řadou souběžných krizí (tzv. polycrisis), které různě dopadají na celou řadu skupin. Všechny kroky, které směřují k řešení těchto krizí by se však také měly nést v duchu společenské odpovědnosti a udržitelnosti. Pokud bude totiž tento aspekt v oblasti budování byznysů a řešení dílčích problémů chybět, čeká nás v budoucnu nepříliš milé překvapení.
Není to tak těžké, stačí se zamyslet nad tím, jak kromě své finanční udržitelnosti řešit také tematiku začlenění okrajových skupin obyvatelstva do společnosti, myslet na problémy skupin, které nejsou příliš viditelné či podléhají jiným znevýhodněním.
Příklady takových sociálně odpovědných projektů jsou Pragulic, kteří dávají práci bezdomovcům tím, že z nich dělají originální průvodce Prahou, Mamio a M.arter se zase soustředí na společenské vyloučení matek na mateřské dovolené nebo Czechitas, které se rozhodly pomáhat ženám v IT průmyslu.
Sociální udržitelnost je často skrytým, avšak podstatným aspektem, nad kterým je třeba se u svých projektů a ve své práci zamýšlet. Dáš díky tomu svým projektům opravdový dopad a pomůžeš k lepšímu světu. Můžeš to udělat vědomě sám*a nebo se například zúčastnit našeho programu Social Impact Award či jiných programů našich partnerů (například Silnějších hybatelů od České spořitelny).
Udržitelnost environmentální
Schválně si ji necháváme až na konec, protože se jedná o ten druh udržitelnosti, se kterým jsme všichni již v nějaké míře obeznámeni. 71 % Češek a Čechů uvádí, že jim záleží na ochraně klimatu, ale chybí jim dostatečné vysvětlování řešení např. od politiků (81 % Čechů a Češek by uvítalo lepší vysvětlení jejich plánů v této oblasti). O samotném tématu bylo mnoho namluveno a napsáno a plní stránky novin téměř denně – ať už se jedná o přístup k automobilům, jaderným elektrárnám, zálohování pet lahví a plechovek, či odpadcích zaplavujících pláže a tvořících ostrovy na moři.
Budoucnost ovšem nemusí být černá, na stole máme spoustu nadějných řešení a pro dobré rozhodování máme také k dispozici dostatek vědeckých dat. Ať už se jedná o závěry mezivládního panelu IPCC nebo data zpracovaná popularizátory tématu, např. organizací Fakta o Klimatu. K dispozici máme také cíle stanovené Organizací spojených národů do roku 2030, tzv. 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které můžou sloužit jako funkční návod pro všechny, kteří neví, kde začít.
Do řešení největších ekologických výzev se pouští stovky startupů a inovátorů (jako například EarthCare, Rekola, Autonapůl či Kokoza), jsou ale natolik velké, že je potřeba jejich řešení zapojit i velké korporace a firmy, které mají na celém problému svůj díl a je tak jenom fér je zapojit i do jeho řešení. My jsme se do toho pustili se salaterií UGO, se kterou jsme hledali způsob využití jejich bioodpadu nebo s EG.D pro které jsme pořádali hackaferenci.
Firmy ani startupy by měly myslet na udržitelnost ve všech jejích významech
Aby mohly firmy a startupy do budoucna růst (či vznikat), měly by mít na paměti šířku významu slova udržitelnost a soustředit se už od začátku na všechny tři její pilíře. Startupy vypořádávající se s klimatickou změnou musí brát ohledy i na společenské dopady své činnosti, stejně tak jako společensky prospěšné podniky nesmí opomíjet své environmentální dopady. Ignorovat tyto témata může pro firmy i startupy do budoucna znamenat zhoršené šance na úspěch či dokonce způsobovat existenční problémy.
Všem – malým, velkým, začínajícím i zaběhlým – by pak mělo jít o to, aby jejich aktivity byly dlouhodobě i finančně udržitelné a aby dokázaly svou činnost vykonávat co nejdelší dobu a s co největším dopadem. Ale generování zisku jako hlavního cíle podnikání by mělo být minulostí. Tento směr potvrzují i nové modely, které hodnotí startupy nejen měřítkem vysoké finanční hodnoty (hon za tvorbou tzv. jednorožců), ale i formou jejich dopadu na společnost a přírodu. Ve způsobu, jak přemýšlet nad budováním nových firem a realizací nových nápadů se tak víc a víc propisuje chtíč společnosti po tzv. Zebrách a Fénixech. Stejně tak nad nimi přemýšlí i naše investiční fondy PurposeTech a Tilia Impact Ventures, od kterých takové startupy můžou získat potřebné peníze do startu či k expanzi a růstu.
Fénixy a Zebry se snažíme v Impact Hubu hledat a budovat už více než 13 let. Pojď do toho s námi, ať už máš svůj nápad, nebo jen tip na skvělý projekt. Ozvi se nám a cestu, jak začít či růst udržitelně ti rádi pomůžeme najít.
Zajímá tě, co pro nás v Impact Hubu taky znamená Spolupráce, Odvaha, Důvěra, Zodpovědnost nebo nevytvářet si domněnky?