Každý rok 16. října slavíme Světový den potravin. Není to jen o tom, co máme na talíři, je to připomínka toho, že náš potravinový systém má zásadní vliv na klima, zdraví, ekonomiku i kvalitu života. Náš dnešní potravinový systém dokáže vyprodukovat obrovské množství jídla a nasytit velkou část světa. Zároveň ale ničí půdu, plýtvá obrovským množstvím jídla a nedokáže zajistit spravedlivý přístup pro všechny. Nesplňuje zkrátka podmínky potravinové udržitelnosti.
Dobrá zpráva ale je, že existují řešení. Spousta lidí, projektů a firem už ukazuje, že to jde dělat jinak. A mnohé z nich vznikly nebo vyrostly právě v Impact Hub komunitě.
Potravinová udržitelnost
znamená, že dokážeme vyrábět, distribuovat a jíst jídlo tak, aby:
✅ nevyčerpávalo planetu,
✅ uživilo současné obyvatele,
✅ nezničilo možnosti budoucích generací,
✅ a bylo férové k lidem, kteří ho vyrábějí.
Nejde jen o ekologické zemědělství, ale i o férové ceny pro farmáře, kratší dodavatelské řetězce, méně plýtvání a dostupnost kvalitního jídla pro všechny. Zkrátka – jídlo, které je dobré pro lidi, spravedlivé pro ty, kdo ho pěstují, a šetrné k planetě.
Klimatická změna ničí úrodu a půdu
Vysychající krajina, častější extrémy počasí, záplavy, eroze půdy – to všechno ztěžuje zemědělcům pěstování plodin. Výnosy jsou méně jisté, náklady rostou a některé oblasti světa už dnes přicházejí o možnost pěstovat potraviny vůbec.
Pomáhají šetrnější metody hospodaření, chytré technologie a práce s daty. Zemědělci postupně přecházejí na šetrnější způsoby hospodaření – regenerativní zemědělství, agrolesnictví, precizní technologie nebo odolnější plodiny. Např. aplikace CleverFarm (která prošla naším akceleračním programem Google for Startups) pomocí senzorů a satelitních dat pomáhá farmám šetřit vodu, hnojiva i náklady.
Jídla je dost, ale ne pro všechny
Na planetě se vyrobí tolik jídla, že by dokázalo nasytit všechny. Ne proto, že by jídlo neexistovalo, ale proto, že si ho nemohou dovolit, nemají k němu přístup nebo je nekvalitní. Komunity ve venkovských nebo odlehlých oblastech ztrácejí kontrolu nad tím, odkud jídlo pochází a jak se vyrábí. Jsou závislí na dovozu potravin a zranitelní vůči krizím. Často selhává i samotná distribuce – jídlo se vyhodí dřív, než se dostane k těm, kdo ho nejvíc potřebují.
Řešení existují a nejsou jen teoretická. A nejsou o tom, jak vyrábět víc jídla ale o tom vyrábět, sdílet a jíst chytřeji, férověji a s respektem k lidem i přírodě.
Komunitní zahrady, družstva, farmářské trhy nebo místní potravinové sítě vrací lidem kontrolu nad tím, co jedí a odkud jídlo pochází. Takové projekty budují potravinovou suverenitu a větší odolnost. Zkracování a lokalizování dodavatelských řetězců umožňuje čerstvější jídlo pěstované s větší šetrností k planetě a peníze zůstávají v místní ekonomice. Dalším stupněm může být tzv. komunitní zemědělství, kdy si lidé „předplatí“ podíl úrody od farmáře. On má jistotu, že sklidí pro konkrétní odběratele, a oni dostanou čerstvé jídlo přímo ze dvora.
Jak zkracovat dodavatelské řetězce od farmářů přímo ke spotřebiteli jsme řešili v našem programu Challenge Lab: Z vidlí na vidličku, ve kterém jsme propojili studenty, farmáře a inovátory, aby hledali cesty, jak jídlo produkovat udržitelněji – jak to dopadlo, si můžeš přečíst v článku.
S dostupností kvalitního jídla dětem, seniorům, rodinám s nízkými příjmy nebo lidem ve vyloučených lokalitách pomáhají potravinové banky, obecní tržnice, sociální podniky i projekty jako Skutečně zdravá škola, který prošel naším akceleračním programem Future of Food a zabývá se zajišťováním kvalitního stravování ve školách a vzdělávání o jídle.
Zemědělství jako hrozba pro přírodu
Intenzivní hospodaření vede k odlesňování, úbytku vody, chemizaci půdy a ztrátě biodiverzity, znečišťuje vodu a půdu. Potravinový systém je zodpovědný za zhruba třetinu světových emisí skleníkových plynů a je jedním z hlavních zdrojů metanu. Pokud takhle budeme pokračovat, nebudeme mít kde ani jak pěstovat.
Potřeba přejít na regenerativní (model, který půdu obnovuje, ne ničí) a ekologické zemědělství je zjevný. Cirkulární přístup k výrobě potravin nebo zadržování vody v krajině jsou cesty, které už dnes zavádí například Impact Hub Amsterdam se svým programem Sustainable Food Ecosystem. Spojuje podnikatele, vědce a farmáře, kteří pracují na cirkulárním a zdravém potravinovém systému.
Do řešení se zapojují projekty a inovátoři pracující s cirkulárními principy. Projekt Česká krajina, který prošel naším akcelerátorem Ceny SDGs) vrací do naší krajiny velká zvířata, aby pomáhala obnovovat biodiverzitu a zdravé pastviny, společnost Herba Fabrica (prošla naším inkubačním programem Social Impact Award v roce 2018) pěstuje bylinky hydroponicky bez chemie, v souladu s ekosystémem a komunitou.
Plýtvání jídlem – vyhodíme třetinu toho, co vyrobíme
Téměř třetina potravin se na světě nikdy nesní – zkazí se po sklizni, během přepravy, nebo se jednoduše vyhodí. Znamená to plýtvání vodou, energií, penězi i lidskou prací. A když se jídlo rozkládá na skládkách, vznikají emise skleníkových plynů.
Pomáhají lepší sklady, technologie, redistribuce jídla, sdílecí platformy, nebo aplikace jako Too Good To Go. V Česku se problematice věnuje třeba Zachraň jídlo (které prošlo naším akcelerátor ClimAccelerator Beyond), aplikace, která propojuje restaurace a pekárny s lidmi — nabídne jídlo, které by se jinak vyhodilo. Řešení ale začíná i u nás doma – lepším plánováním a tím, že sníme to, co nakoupíme.
I projekty, které pomáhají dále využívat bioodpady mají na řešení svůj podíl. Například ReKáva, Alumni našeho inkubačního programu Social Impact Award, sbírá kávovou sedlinu z kaváren a vyrábí z ní nové produkty — peelingy, hnojiva i materiály.
Změna je nevyhnutelná
Pokud potravinový systém nezměníme, čeká nás více hladu, více krizí a méně úrodné půdy. Zemědělství založené na vyčerpávání půdy a levné práci je dlouhodobě neudržitelné – ekonomicky, ekologicky i společensky. Nerovnosti mezi těmi, kdo mají dostatek, a těmi, kdo trpí, budou dál růst a s nimi i riziko konfliktů.
Dobrou zprávou ale je, že změna už probíhá. Probíhá v polích, laboratořích, městských komunitách, sociálních podnicích i startupech. A čím víc lidí, firem a organizací se zapojí, tím rychleji se systém promění.
Jídlo je mnohem víc než to, co máme na talíři. Je to propojený systém lidí, krajiny, ekonomiky i kultury. Pokud ho změníme k lepšímu, neprospěje to jen planetě – ale i nám všem.
A tahle změna už začala. Otázka nezní jestli, ale kdy se k ní přidáš.
Impact Hub po celém světě podporuje lidi a projekty, které mění potravinové systémy směrem k potravinové udržitelnosti, férovosti a lokální odolnosti:
- AXES program Impact Hubů v Kolumbii a Kostarice pomáhá malým agro-podnikům dostat se na trh, fungovat bez odlesňování a získat férové ceny i investice.
- Sustainable Food Ecosystem Impact Hubu v Amsterdamu propojuje podnikatele, výzkumníky a organizace, které řeší plýtvání potravinami, regenerativní zemědělství a zdravé stravování.
- V mnoha Impact Hubech vznikají startupy zaměřené na alternativní zdroje bílkovin, lokální distribuci, potravinovou suverenitu nebo obnovu krajiny.
