Malé a střední podniky často nejsou v udržitelnosti na startu. Mnohé už konkrétní kroky dělají: řeší odpady, lokální dodavatele, sociální dopad, flexibilitu práce, uhlíkovou stopu nebo odpovědnější materiály. Problém je jinde. Často tomu neříkají ESG, nesledují to systematicky a nemají jistotu, které legislativní požadavky se jich týkají.
To je hlavní závěr úvodní fokusní skupiny programu Green Evolution Lab, která proběhla 9. dubna 2026 v Impact Hub Praha. Cílem bylo zjistit, co malé a střední firmy v oblasti ESG a udržitelnosti opravdu řeší, co jim brání v dalším posunu a jaký typ podpory pro ně dává smysl.
Fokusní skupina zahrnovala firmy z potravinářství, textilu, přírodních produktů, event managementu, cateringu, stavebnictví i environmentálního poradenství.
Co všechno jsme se z fokusní skupiny dozvěděli?
1. Udržitelnost je tématem, ale řeší se mimo agendu ESG
Část firem už má udržitelnost jako vědomou součást řízení, ale neřadí ji systematicky pod agendu ESG a reportingu. Fokusní skupina tak ukázala především mezeru mezi praxí a terminologií; firmy opatření dělají, ale neumí je popsat, doložit nebo využít jako součást strategického řízení.
Příklad: Značka LESEN vyrábí české povlečení z ekologického textilu, využívá certifikované dodavatele, má zero waste výrobu, recyklovatelné balení a šití zajišťuje sociální firma. Přesto tyto kroky interně systematicky nevede a neřídí pod jednou agenou.
2. Největší bariérou jsou srozumitelné informace
Nejčastěji zmiňovanou bariérou byly informační a komunikační překážky. Firmám chybí srozumitelný přehled toho, co se jich týká, v jakém horizontu a co mají prakticky udělat. Sbírají informace neuspořádaně a samostatně, např. přes AMSP, Facebook skupiny, CzechInvest nebo neformálně přes jiné podnikatele a firmy.
Dostupné zdroje jsou podle účastníků často placené, příliš obecné, příliš technické nebo roztříštěné.
3. Firmy chtějí motivaci a informace zdarma
V závěrečném dot votingu se jako dvě nejsilnější potřeby ukázaly motivace a informační servis zdarma, konkrétně by firmy nejvíce ocenily přehled zdrojů financování, legislativních povinností a příležitostí.
Další potřeby, které zaznívaly, byly:
- jednoznačné legislativní ukotvení sociálního a environmentálního podnikání,
- kaskádové financování a mikrogranty dostupné i pro nejmenší subjekty,
- co nejsrozumitelnější praktický manuál.
Firmy zkrátka nechtějí další obecnou osvětu. Potřebují konkrétní odpověď na otázky: co se mě týká, kolik to bude stát, co mi to přinese a kde začít.
4. Ekonomický přínos rozhoduje
Udržitelnost se ve firmách prosazuje snáz, když je spojená s jasným byznysovým argumentem. I když existuje část firem, která má udržitelnost v hodnotovém DNA, nezanedbatelná skupina firem potřebuje vidět ekonomický přínos. Právě pro tu jsou důležité konkrétní příklady, návratnost, přístup k zakázkám, snížení rizik nebo konkurenční výhoda.
Příklad: Stavebnická firma HSF SYSTEM má měří svou uhlíkovou stopu a pracuje na dekarbonizační strategii, i když na ni přímá povinnost po změnách legislativy nedopadá. Pokračuje kvůli tlaku holdingu, ESG reportingu mateřské společnosti a hledání návratnosti investic.
5. Greenwashing je praktický problém
Fokusní skupina ukázala také na další zajímavé téma. Firmy často používají certifikované materiály, jejich dodavatelé mohou mít platnou certfikaci, ale firmy samy certifikaci nemají a samy říkají, že vlastní certifikace by pro ně znamenala přibližně rok práce jednoho člověka.
Firmy proto volají po jasných hranicích. Co mohou říkat bez vlastní certifikace? Jak mohou komunikovat původ materiálů? Obecné fráze způsobují greenwashing a firmy se mu chtějí vyhnout. Potřebují checklisty, konkrétní formulace a příklady správné i rizikové komunikace.
6. Malé firmy propadají systémem podpory
Firmy, které jasně nespadají do administrativních kategorií, propadnou systémem podpory. Neví totiž, kam spadají v dotacích a podpůrných programech. Jedná se o systémový problém: odpovědné malé podniky často neodpovídají administrativním škatulkám.
Příklad: Textilní firma, která není tkalcovna, klasický výrobce ani startup. Není formálně sociální podnik, ale vytváří ekologický i sociální dopad.
Výstupy určily další směr programu Green Evolution Lab
Malé a střední firmy nepotřebují další obecnou řeč o udržitelnosti. Potřebují vědět, co se jich týká, co má prioritu, jak to doložit a jak z toho udělat výhodu. Firmy nepotřebují přesvědčovat, že mají začít od nuly. Mnohé už začaly. Potřebují ale systém, jazyk a nástroje, aby z jednotlivých kroků vznikla strategie.
Fokusní skupina byla úvodním setkáním programu Green Evolution Lab a kladla si za cíl vydefinovat problémy, které firmy v oblasti regulací trápí nejvíce. Workshopy, které budou tyto problémy adresovat jsou zdarma, ale mají omezenou kapacitu. Zaregistrovat se ně lze už nyní.
Green Evolution Lab
Green Evolution Lab je program sestávající ze souboru 10 workshopů a setkání soustředěný na problematiku ESG, prakticky a bez bullshitu.
Majitelům a ředitelům malých a středních firem, sociálních podniků nebo dodavatelům větších firem pomáhá proměnit ESG povinnosti v konkurenční výhodu a získat náskok nad konkurencí.
Workshopy v hodnotě 50.000 Kč jsou díky podpoře Evropské Unie zdarma. Jejich kapacita je omezená.
