Funkčnost, styl a odvaha změnit zažitý pohled na život s diabetem – to jsou pilíře značky Miolka Fashion, za kterou stojí Kateřina Kolářová. Její doplňky pro diabetiky pomáhají nejen prakticky, ale také posilují sebevědomí dětí i dospělých, kteří se potýkají s touto nemocí. Z původního koníčku se stal smysluplný byznys, který bourá předsudky a nově míří i za hranice.
Když Kateřina Kolářová začala během mateřské dovolené šít první barevná pouzdra na diabetické pomůcky pro svou malou dceru, netušila, že tím odstartuje podnikání, které osloví další desítky rodin s podobným příběhem. Její značka Miolka Fashion dnes vyrábí pružné pásy na inzulínové pumpy, ledvinky, pouzdra nebo obaly na hroznový cukr. Vše s důrazem na kvalitu, barevnost a design.
Zdravotnické pomůcky podle ní nemusí být nudné, sterilní ani „neviditelné“. Mohou být hravé, estetické a dělat radost. V rozhovoru mluví nejen o své cestě od práce na novorozenecké JIP ke značce, která získala 3. místo v soutěži Živnostník roku Moravskoslezského kraje, ale také o tom, co jí přinesla účast v Řemeslném akcelerátoru a kam chce značku Miolka Fashion posunout dál.
Jaké to pro tebe bylo, když jsi poprvé šila něco pro svou dceru s diabetem?
Tehdy jsem šila teprve dva roky a opravdu mě to bavilo. Zkoušela jsem všechny možné doplňky. Důležité pro mě bylo hlavně to, aby se díky nim cítila výjimečně. Navrhovala jsem je tak, aby byly netradiční, hravé a z krásných dětských vzorů. V roce 2016 jsem své výtvory sdílela na Facebooku a zjistila jsem, že něco takového lidem chybí. Zaplavila mě vlna zpráv s prosbou, jestli bych mohla něco ušít i dalším dětem s diabetem. A tak jsem začala. Nejprve jsem šila hlavně pouzdra na glukometr a další diabetické potřeby, doplňky jsem ale neustále rozšiřovala právě i díky rodičům na Facebooku, kteří přišli například s nápadem pásů na inzulínovou pumpu.
Jaké konkrétní produkty dnes vyrábíš a čím jsou výjimečné?
Hlavním produktem je právě již zmíněný pružný pás na inzulínovou pumpu šitý na míru. Každá pumpa je jiná a každý má jiný obvod pasu a není jednoduché něco vhodného sehnat. Mým cílem je nabídnout co nejširší výběr vzorů, kvalitní zpracování a dlouhou výdrž. Povedlo se mi navrhnout netradiční zapínání – na pružnou plavkovinu našívám koženku a na ni dávám magnetické zapínání.
Dále šiju pouzdra a ledvinky na pumpy i mobily. Mobil má diabetik často neustále u sebe, aby mohl přes speciální aplikaci sledovat data ze senzoru na těle. Vymyslela jsem také obal na hroznový cukr s vnitřní potravinářskou vrstvou.
Vnímáš, že to, co děláš, přináší lidem i psychickou oporu nebo posílení sebevědomí?
To byl můj hlavní cíl. Chtěla jsem dětem pomoci, aby se cítily výjimečně a nebály se ukázat před ostatními. Udělat z nemoci něco, co je odliší v pozitivním slova smyslu.
Co si lidé často o diabetu myslí špatně nebo zjednodušeně?
Hodně lidí si myslí, že dítě z diabetu vyroste nebo že to vlastně nic není. Ale diabetes 1. typu je nevyléčitelné onemocnění – slinivka přestane produkovat inzulin a ten se pak musí celý život doplňovat. Také se musí neustále počítat sacharidy – podle toho si diabetik aplikuje inzulin perem nebo zadá hodnoty do inzulinové pumpy.
Lidé také často říkají, že někdo má „těžkou cukrovku“, ale takový termín diabetická komunita nesnáší. Existují různé typy diabetu a každý je trochu jiný.
A mnohé také překvapí, že diabetik 1. typu může jíst sladké. Když správně spočítá poměr sacharidů a inzulinu, může jíst prakticky cokoli, jen je to náročnější na výpočet. U pizzy nebo dortu je to někdy doslova alchymie.
V čem vidíš největší výzvy pro rodiny, které si touto nemocí procházejí?
Největší výzvou jsou školky, školy, kroužky, výlety, školy v přírodě… A často i hlídání v rámci rodiny. Mnoho lidí nemoc buď nepochopí, nebo se jí bojí. Často tak musí jeden z rodičů zůstat s dítětem doma.
Například ve školce mi učitelka řekla, že dcera nesmí na výlet, protože ostatním dětem by bylo líto, že ona tam má rodiče a ony ne. Rodič ale často musí být jako doprovod – učitelé se totiž bojí komplikací jako hypo- nebo hyperglykemie, které u dítěte mohou nastat.
Kamarádka zase musela jezdit do školy několikrát denně, aby synovi aplikovala inzulin, protože ve škole „měli zákaz léků“. Přitom by si to její syn zvládl aplikovat i sám. Kvůli tomu pak nemohla chodit do práce.
Kam by ses chtěla s Miolkou posunout dál? Máš v hlavě nějaký nový produkt, spolupráci nebo vizi?
Ano! Už teď pracuji na špercích pro diabetiky ve spolupráci s Honzou Michaliskem z akcelerátoru. Plánuji také brože a další doplňky z diabetického odpadu.
A také chystám expanzi do zahraničí, snad už příští rok. Nápadů mám spoustu, vymýšlení mě baví. Ale učím se jít krok za krokem, abych věci dotahovala do konce.
Proč ses přihlásila právě do Řemeslného akcelerátoru?
Baví mě vzdělávat se v podnikání a akcelerátor mi přišel jako skvělá příležitost. Navíc ve svém okolí nemám nikoho, kdo podniká a líbila se mi představa potkat podobně naladěné lidi.
S čím jsi do programu přicházela – jaké výzvy jsi řešila?
Tušila jsem, že má moje podnikání potenciál, ale neměla jsem úplně jasno v tom, co vlastně dělám. Fungovalo to, ale spíš chaoticky. Potřebovala jsem strukturu a zpětnou vazbu přímo k mému projektu
Co ti účast v akcelerátoru zatím přinesla – osobně i profesně?
Změnilo mi to život. Ujasnila jsem si, co přesně chci dělat, co funguje a co ne. Vytvořila jsem si plán do budoucna, poprvé i finanční plán – to pro mě bylo zásadní. Získala jsem spoustu kontaktů, spoluprací a neuvěřitelně inspirativní mentory, kterým budu vděčná celý život.
Co nového jsi díky programu zavedla – ať už v produktech, komunikaci nebo fungování značky?
Vylepšila jsem vzhled e-shopu, i když vím, že ho nakonec budu muset předat profesionálům – Kuba Tomoszek mi vybral jako vzor jeden z nejlepších e-shopů na světě. 🙂
Pracuji na produktových popiscích, přefocení všech produktů. Díky tomu jsem navázala spolupráci s dalšími švadlenami z okolí – zjišťuji, že je spousta skvělých švadlen, kterým se v podnikání nedaří. Chci na tom pořádně zapracovat, abych jim mohla dát práci a sama se mohla víc věnovat marketingu a expanzi.
Obecně se díky akcelerátoru na své podnikání dívám úplně jinak a baví mě to ještě víc než dřív.
Příběh Miolka Fashion ukazuje, že i z osobní výzvy může vyrůst něco, co má přesah, smysl a dopad. Kateřina Kolářová dává svými doplňky pro diabetiky najevo, že každodenní život s nemocí může být nejen zvládnutelný, ale i stylový, hravý a sebevědomý.
Díky Řemeslnému akcelerátoru našla v podnikání větší strukturu a odvahu růst. Její značka dnes propojuje funkčnost s designem a zároveň podporuje osvětu o diabetu i komunitu rodin, které si touto cestou procházejí.
Více o projektu najdeš na miolka-fashion.cz
Instagram miolka_fashion
O akceleračním programu
Řemeslný akcelerátor je náš podpůrný program pro všechny, kdo se rozhodli proměnit svou vášeň v cestu, která dává smysl. Pro tvůrce a řemeslníky, kteří chtějí růst, posunout své podnikání dál anebo s ním teprve začít.
Během několika měsíců se účastníci ponoří do světa podnikání, marketingu, financí i práva. Čekají je workshopy, individuální konzultace i mentoring, díky kterým se mohou vyhnout slepým uličkám a opřít se o zkušenosti těch, kteří už podobnou cestou prošli.
Součástí programu jsou i praktická témata jako cenotvorba nebo prezentační dovednosti, ale hlavně – bezpečné a motivující prostředí, kde se rodí sebevědomí, nové spolupráce i přátelství.
Celý program je navíc díky velkorysé podpoře města Ostrava pro všechny účastníky zdarma.
