Zajímavě řešená brněnská budova s průmyslovou halou netradičně umístěnou v prvním patře sloužila pracovníkům Výzkumného ústavu pletařského. Uběhlo spoustu let a dnes je z ní největší Impact Hub v Evropě. Jakými proměnami dům prošel? A čím nás tak učaroval?
Moravský Manchester
V dobách největší slávy se Brnu říkávalo moravský Manchester. Látky ze zdejších textilek zaplavovaly doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach v 19. století proměnil město v sebevědomé a moderní centrum. Slavné vily, nádraží, ulice a parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví. Odvrácenou stranou tohoto vzmachu však byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů.
Kniha vypráví příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776 jako chudý vlnařský odborník. Zanedlouho však založil manufakturu a stal se jedním z nejvýznamnějších textilních baronů. Ve strhujícím vylíčení rodinné historie se odráží i celá 250 let trvající minulost moravského Manchesteru. Kniha je doplněna odbornými hesly a fotografickým materiálem z brněnských archivů, a je tak dokonalým průvodcem po dnes již zaniklé textilní historii města Brna. Publikace vychází u příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester, uspořádané na přelomu let 2014 a 2015 v Moravské galerii v Brně.
Městu Brnu se kdysi říkávalo rakouský či moravský Manchester a toto přízvisko se s úctou skloňovalo nejen v brněnských textilních továrnách, ale i v mimoevropských zemích či na světových průmyslových výstavách. Tento proslulý fenomén má svůj počátek v druhé půli 18. století, kdy se v hlavě bohatého brněnského měšťana zrodil nápad založit textilní manufakturu.
Fenomén, kterému se mnohem později začalo říkat moravský Manchester vznikl v roce 1763, kdy v Brně vznikla Köffilerova manufaktura zpracovávající vlněné zboží. Proč to bylo právě v Brně, není úplně jasné, zřejmě to byla šťastná náhoda, která ale později město Brno dostala na přední místo mezi světovými producenty vlněných látek. Od tohoto roku začali v Brně vznikat další manufaktury a později továrny, jejichž jména zůstaly v povědomí Brňanů dodnes. Jména jako Schöller, Schmall, Löw-Beer vytvářely ten správný obraz průmyslové metropole. V roce 1860 byla v Brně založena Vyšší tkalcovská škola, původně na ulici Úzké sídlící od roku 1896 na třídě Františka Josefa, dnešní Francouzské. V rámci prohlídky uvidíte i sbírku posledních dochovaných zbytků textilních strojů v Brně a unikátní art protisový stroj, pravděpodobně jediný funkční přístroj svého druhu v republice.
Historie budovy na Cyrilské ulici
1862 byla postavena nová továrna v Brně na ulici Křenové (dnešní Čechyňská).
24.dubna 1908 hořelo v továrně Hechtově na Špitálkách a samovznícení bavlny bylo příčinou velkého požáru továrny LöwBeera v ulici Čechyňské 23.dubna 1909.
Budova na Cyrilské ulici č. 7 v Brně byla postavena v 70. letech 20. století. Původně sloužila jako sídlo Výzkumného ústavu pletařského, což ovlivnilo její jedinečné architektonické řešení. Mezi nejzajímavější prvky patřila průmyslová hala umístěná v prvním patře, zvedací plošina s velkými ocelovými vraty ve druhém nadzemním podlaží, nákladní výtah do suterénu a bazén určený pro chemikálie. Budova měla také vykachličkované umývárny, což dokládalo její dřívější průmyslové využití.
Po ukončení původního provozu však postupně ztrácela své funkční využití.
Neuskutečněné plány a nový začátek s Impact Hubem
Po ukončení činnosti Výzkumného ústavu našla budova různá provizorní využití. Suterén byl pronajímán jako sklad, v přízemí fungovala autodílna.
V roce 2008 byl pro budovu navržen projekt polyfunkčního domu s administrativními prostory, restaurací, fitness centrem a obchody, který však nebyl realizován.
V roce 2011 objevili budovu zakladatelé Impact Hubu, kteří v ní viděli potenciál pro coworkingové centrum. Po náročných přípravách a jednáních se jim podařilo objekt odkoupit a na přelomu let 2011 a 2012 zahájili citlivou rekonstrukci, která respektovala původní charakter budovy. Výsledkem byla transformace, která přinesla nejen revitalizaci opuštěného objektu, ale také oživení celé lokality.
Největší Impact Hub v Evropě
Dnes je na adrese Cyrilská 7 největší Impact Hub v Evropě, který se rozkládá na ploše 3 450 m² a zahrnuje tři podlaží. Prostory nabízí:
- Pracovní místo pro jedinotlivce, tzv. coworking, v podobě různých tarifů a společných prostor
- Pracovní místo pro týmy a/nebo firmy, v podobě soukromých kanceláří nebo různě nakombinovaných ostatních služeb podle toho, co zrovna daný tým potřebuje
- Velké konferenční prostory k pronájmu, do kterých se vejde až 200 lidí
- Zasedací místnosti k pronájmu, třeba jen na hodinu
- Různé způsoby podpory podnikavosti – od konzultací až po akcelerační a inkubační programy
Budova, kdysi opuštěná a nacházející se v méně atraktivní čtvrti, se tak stala centrem podnikání a inovací. Impact Huby po celém světě vznikají na místech, kde existuje nějaká lokální potřeba, na místech, které se potýkají s problémy, ve kterých může Impact Hub přispět svou měrou k jejich řešení. Na Cyrilské ulici tak vznikl Impact Hub se záměrem – a to (nejen) přispět k revitalizaci celé čtvrti, která se postupně pomalu mění v atraktivní městskou lokalitu.
Inspirace pro další projekty
Příběh budovy na Cyrilské ulici je ukázkou úspěšné revitalizace opuštěných objektů v České republice. Tento model ukazuje, že i zdánlivě nepoužitelné objekty mohou najít nový smysl a stát se centry komunitního života. Podobné projekty existují i v dalších městech, například v Praze, kde byly opuštěné budovy přeměněny na kulturní centra a prostory pro setkávání komunit. Revitalizace brownfieldů představuje významnou cestu, jak využít stávající zdroje a oživit městské oblasti s respektem k jejich historii.
Příběh budovy na Cyrilské ulici č. 7 je nejen inspirací, ale také připomínkou toho, jak důležitá je vize a odvaha měnit věci k lepšímu.
